Kosmická výchova je sjednocujícím prvkem pedagogiky Marie Montessori, její teorie i praxe. Pojem „kosmická výchova“ je obdobou toho, jak chápal svět Jan Ámos Komenský a popsal toto své chápání světa v knize Pansofia, kdy řecké slovo pan znamená vše či všezahrnující, slovo sofia znamená moudrost, všezahrnující moudrost, tedy souvislost všech věcí, jako jednotného celku.
Kosmická výchova v našem pojetí představuje spojení témat zahrnutých v prvouce, vlastivědě, přírodovědě, zeměpisu, přírodopisu a dějepisu, později i fyziky a chemie. Součástí je ale také matematika a jazyk a dále kosmická výchova zahrnuje i dovednosti pohybové, hudební, výtvarné a patří sem i témata společenská. Je to ucelený program vzdělávání pro 1. stupeň základní školy.
Pedagogika, která vychází z celku k detailu. Odpovídání na otázky dětí vychází z celku a vysvětluje se na základě jednotlivých částí světa a vesmíru, živé a neživé přírody a člověka tak, aby děti pochopily souvislosti. Spojení jednotlivých vědeckých oblastí a témat zahrnutých v kosmické výchově pomáhá dítěti pochopit řád světa, vžít se a existovat v něm, najít své místo a naučit se zacházet se sebou i s okolím. Učí děti pochopit svět v jeho souvislostech, v jeho evolučním vývoji, ale i v ekologickém fungování, umožňuje dětem vidět harmonii a řád v přírodě. Všechno má svůj smysl a záměr. Na základě těchto myšlenek a vlastního zkoumání vytvořila Marie Montessori, její syn Mario a Camillo Grazzini, následovník Marie Montessori, pět zdánlivě obyčejných příběhů, které v sobě zahrnují veškerý běh světa, a na které navazuje veškeré další učivo.
Kosmická výchova zahrnuje i výtvarnou výchovu a ruční práce. Děti si na některé prezentace vytváří vlastní pomůckové materiály, od jednoduchých sešitků a knížeček až po velké modely např. modely jednotlivých planet Sluneční soustavy. Děti jsou vtaženy do výuky za pomoci sofistikovaného výukového materiálu a pomůcek, které jsou vytvořeny přímo pro děti, jsou barevné, přehledné, vyrobené z přírodních materiálů příjemných na dotek a vhodných zejména pro malé dětské ruce a prsty. Pomůcky, které konkrétním způsobem zobrazují abstraktní ideje, například v matematice násobení a dělení, později třeba Pythagorovu větu a význam vzorečku a2 + b2 = c2. Děti nesbírají pouhá fakta, ale přichází na spojitosti, souvislosti, příčiny a důsledky jevů a událostí, možné vlivy a vzájemnou závislost tohoto všeho. Abstraktní ideje, pro které nejsou v pomůcky, se přirovnávají k životním situacím a vysvětlují se na příkladech a příbězích, které dítě zná z běžného života.
Kosmická výchova je spojena s pobytem dětí venku v přírodě. Děti zkoumají zákonitosti přírody venku při pobytu v přírodě, na školní zahradě, v parku. Kromě zkoumání přírody mohou děti hrát různé pohybové hry, ve kterých jsou zapojeny i další oblasti – předměty vzdělávání, např. matematika, rozpočítávání se do skupin, nebo fyzika různé fyzikální zákony např. pohyb částic, při popisování stromů, rostlin, živočichů si děti procvičují jazyk, při návštěvách různých ekologických center, naučných stezek si děti procvičují na informačních panelech čtení s porozuměním. Takže i při zdánlivě obyčejném pobytu venku například v parku se děti vzdělávají v několika vzájemně propojených a na sebe navazujících oblastech Kosmické nauky. Navíc je takovýto pobyt spojen s další praktickou výchovou. Děti se musí na výlet nebo exkurze připravit. Připravit si konkrétní cíl, musí si zjistit, jak se tam dostanou, pěšky, autobusem, vlakem, co si mají vzít s sebou, kolik budou potřebovat peněz, jak si zajistí stravování, jaká témata budou řešit, jak si připravit otázky na průvodce, jak si budou nově nabyté informace zapisovat pro další zpracování atd. Kosmická výchova tedy učí děti samostatně myslet a fungovat v běžném reálném světě, který je obklopuje každý den.
