První lednová setkání ve škole se ještě nesou v duchu Vánoc. Děti pobíhají po třídě a švitoří o vánočních dárcích a nových zážitcích. Občas překřikují jeden druhého ve snaze vyjádřit své doznívající nadšení z vánočních prázdnin. Paní učitelka s úsměvem přihlíží a cinkáním na tibetskou mísu upoutává pozornost žáků a svolává je do ranního kruhu, kterým každý školní den výuka začíná. Máme štěstí, že v Montessori, kde fungují věkově smíšené třídy, se mohou v současné době účastnit výuky i třeťáci. A tak si děti užívají všech svých spolužáků. Ve větších či menších skupinkách se pak s pomocí svých průvodkyň pouštějí do práce.
Někteří žáci si prostřednictvím Montessori pomůcek osvojují dovednosti z matematiky a českého jazyka, další se pouští do psaní příběhů, jiní objevují svět v encyklopediích a pracují na svých projektech. Například Adelka, Majda a Sárka spolupracují na projektu o Plejtváku obrovském. Rodiny těchto dětí jsou tedy denně zásobovány podrobnostmi ze života plejtváků 😊. Věděli jste, že matka čerstvě narozeného plejtváčka, který je asi 7 metrů dlouhý a 2,5 tuny těžký, musí své mládě ihned dostrkat na hladinu, aby se nadechlo? Prezentaci žáci doplňují i svými vlastními kresbami. Další projekt si připravila Majda, moc hezké povídání o Marii Montessori. Jiné děti pracují na časové ose v rámci tématu „Čas, hodiny a historie měření času“ nebo vyhledávají informace o lidských vynálezech, protože člověk je od přírody tvor vynalézavý. A právě téma „Člověk, jeho vývoj a jeho dary“ je třetím velkým Montessori příběhem. Děti si z papíru a modelíny vytváří model rostlinné buňky. Při zkoumání anatomie lidského těla se někdo roztomile přeřekne, že srdce se skládá z pravé a levé komnaty 😊. Zajímavé je pro děti i povídání o člověku a jeho zdraví, což je nyní nejspíš všude ve světě tématem číslo jedna.
Průvodkyně Zuzka Slezáková ochotně sděluje: „Omezení a nezbytná současná opatření dodržujeme a už ani nevnímáme. Každý den jsme o velké přestávce venku, zima ani drobné mrholení nás neodradí. Dnes jsme si užili sněhové nadílky. Na koulovanou a stavbu sněhuláků děti spotřebovaly všechen sníh na školním dvorku. Těšíme se, že i v tomto roce vyrazíme na výpravy po okolí. Stopy zvěře, barva, zvuk a vůně lesa jsou inspirací v každé roční době“.
Školní rok se pomalu přehupuje v druhou půli, z nebe se sypou bílé vločky a děti doufají, že sníh vydrží až do jarních prázdnin, aby si ho pořádně užily.
